projekty pro 3., 4. a 5. ročníky


Pohyb

Digitální tachometry mají obvykle spoustu funkcí. Všechny ovšem pracují na stejném principu: zaznamenávají v reálném čase otáčky kola – vše ostatní je už pouze zpracování a prezentace dat. Tachometr je dnes snadno dostupný přístroj, který mnoho žáků vlastní: nejlevnější typy lze pořídit za 100–200 Kč. Analýza dat z tachometru a hledání dalších využití tohoto přístroje (připevněním čidla na jiný objekt, než je kolo) nabízejí množství zajímavých matematických úloh. Krokoměry, dnes už také hlavně digitální, fungují na jiném principu. Porovnání výsledků měření získaných oběma přístroji a hledání příčin rozdílů bude jedním z nosných prvků projektu.

Srovnávání

Srovnávání je motivací mnoha praktických výpočtů. Finančník srovnává výnosnost různých investic. Zákazník hledá výrobky s nejlepším poměrem „cena/výkon“. Statik počítá síly působící na konstrukci, aby je mohl srovnat s charakteristikami materiálu, který se chystá použít. Ohromné množství dat, ke kterému má dnes prakticky každý díky informačním technologiím přístup, nám v tomto ohledu na jednu stranu poskytuje úžasné možnosti, na druhou stranu nás hrozí zcela zahltit. Umět srovnávat srovnatelné a naopak být na pozoru před „srovnáváním jablek s hruškami“ je základní kompetencí moderního člověka. A k tomu je třeba pěstovat širokou škálu dovedností: od sběru dat,  přes jejich třídění a propojování, až po jejich zobrazování a interpretaci.

Obchodník musí umět počítat

Matematika a obchodování k sobě patří, neboť právě potřeba řešit praktické obchodní úlohy nejspíš stojí za konceptem čísla a základními početními výkony. Tedy u počátků matematiky. Téma obchodu nabízí spoustu jednoduchých úloh přímo souvisejících s reálným světem kolem nás.

Mapy jako uchopitelný model prostoru kolem nás

Mapy jako geometrické modely skutečnosti mají velký didaktický potenciál a jsou velmi dobře využitelné pro výcvik v objevování souvislostí při matematizaci reálných situací. I když mapě jako grafickému zobrazení určité oblasti nebude část žáků zpočátku rozumět, brzy tento problém překonají. Dovedou je totiž k tomu činnosti, při nichž budou hledat vztahy mezi prvky mapy a prvky známé skutečnosti. Poznají tak některé výhody map. Nemusejí například projet určitou trasu na kole s tachometrem, aby zjistili, jak je dlouhá. Snadno najdou vhodná místa schůzky, která jsou stejně daleko pro oba její účastníky. Sami vymyslí, jak na mapě barevně znázornit například výšku domů nebo terénu.

Expedice

Plánování expedice se neobejde bez matematických propočtů při výběru nejvýhodnější cesty, stanovení optimálního množství zásob nebo posouzení finanční náročnosti celé akce. My zorganizujeme vlastní malou „expedici“ jako dvou- či třídenní třídní výlet a připravíme se na ni po všech stránkách. Cílem dnešních expedic už koneckonců bývá samotná cesta, tedy způsob, jakým je cíl zdolán. I obyčejnému výletu dodá prvek dobrodružství třeba podmínka nebýt spatřen, jít co nejvíce úseků přímo, nebo podmínka nekřížit žádný vodní tok, který nejde překročit.

Sportování – měření výkonů

V lehké atletice se výkony hodnotí většinou kvantitativně: za kolik vteřin uběhne sportovec stovku, jak daleko dohodí oštěpem, atp. Díky tomu lze výkony porovnávat a nacházet různé souvislosti. Například: Existuje vztah mezi hmotností sportovce a jeho výkonem při sprintu? Žáci se pokusí na základě měření vlastních výkonů podobné souvislosti nacházet a experimentálně je ověřovat. Spojení fyzické námahy, tedy velmi konkrétního prožitku, s intelektuálním úsilím při zpětné analýze naměřených dat by mělo žákům pomoci chápat matematiku jako specifický popis světa kolem nich, který mohou s výhodou využít i v jiných situacích běžného života.

Komunikace

Efektivní komunikace nám umožňuje orientovat se úspěšně ve světě kolem nás a správně reagovat na výzvy okolí. Není možná bez dovednosti srozumitelně formulovat sdělení a správně interpretovat přijímané informace. Matematika nás učí dobrat se podstaty problémů jejich přiměřeným zjednodušením a jednoznačným pojmenováním. Výuka matematiky proto musí pomáhat žákům, aby si toto umění osvojili a chápali je v širších souvislostech.

Geometrie kolem nás

Města a vesnice, ale i starý hrad nás přímo zahlcují jednoduchými geometrickými tělesy a obrazci. Na základních geometrických postupech stojí vyspělé technologické aplikace (např. GPS). K pochopení hlavních principů geodézie a pojmenování základních prvků architektury stačí geometrické nástroje na úrovni učiva 3. ročníku ZŠ. Proč tedy s žáky nevyrazit za geometrií do terénu?

Subscribe to RSS - projekty pro 3., 4. a 5. ročníky